Po pozoruhodných výrocích architekta Wertiga na adresu památkářů, jsem měl dnes shodou okolností zase tu čest projít se kolem nedávno realizovaného pomníku jejich všemocnosti.
Potažmo všemocnosti státních památkářů a neutuchajícího zájmu o ráz města těch městských (zájem samozřejmě opadá děláte-li třeba do nutrií). Ano, hrůza! Nemáme jedny památkáře. Je tu dokonce víc mocenských památkářských struktur. (V reálu je bohužel jedna organizace často bezmocná a druhá slepá, jak názorně dokládá Máj.)
Ale aspoň mi došlo, co k pietě za duhoválečné letce Černého motýle doteď postrádaly. Blikající mašličku. Až teď je to dokonalé. Zajděte se pokochat. A k tomu správnému vánočnímu usebrání doporučuji projít i interiér.
Doufám, že i díky neomezené moci památkářů zůstane mašlička spolu s motýle na naprosto zpraseném Máji až na věky. Amen.