Občas je fajn říkat věci na plná ústa, po nedávných výhrůžkách od předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba si to mohu dovolit. Hřib je za mě samolibý pozér, který za těch pár let prokázal, že nezvládá plnohodnotně nejen řídit dopravu, protože jí nerozumí (kauza Železniční most pod Vyšehradem, bourání budovy Hlavního nádraží, podivná personální politika v Dopravním podniku ad.), ale neumí bohužel ani vést Českou pirátskou stranu.
To, že pošlapal pracně budovanou a jedinečnou vnitrostranickou demokracii vnímá každý, kdo se trochu s pirátskou myšlenkou ztotožňoval. To, že teď centruje a uzavírá před spolustraníky i veřejností Piráty, očividně vnímají nejen členové, ale i tradiční pirátští voliči, kteří kvůli němu přestali existovat. Proč? Kampaň stavěná na principu slibem nezarmoutíš, tu už dlouho nebyla… Originální. Proměnit jedinečný projekt Pirátů, kteří vznikli zespodu a vytvářeli na politické scéně nenahraditelný subjekt svými vnitřními procesy, na další bezbarvý a kašírovaný PR produkt česká politika vskutku potřebuje. Dík, Zdeňku, že to dotahuješ do hořkého konce.
Když jsme v březnu s celou řadou spolustraníků začali interně řešit kandidaturu kariérního komunisty Vladimíra Votápka na čele Karlovarské kandidátky, netušili jsme, co vše na něj vyplave na povrch. Posluhování minulému režimu, snaha indoktrinovat skrz marxismus-leninismus jiné, po Sametové revoluci snaha rehabilitovat komunisty, podezření na nekalosti při udělování víz v Petrohradu či náhlé odebrání bezpečnostní prověrky. Bylo by to na jasný konec v každé demokratické straně, ale Zdeněk řekl ne. Asi nemá odvahu dělat věci správně. Přiznám se, že jsem to nečekal, ale co už. Předseda vybral cestu největšího odporu, a to především proti svým voličkám a voličům, což si navíc sám daty potvrdil. Proto bylo potřeba věci řešit, a tak vznikla iniciativa jsmepirati.cz.
Jsem schopen pochopit, že se mě kvůli veřejné kritice karierního komunisty Vladimíra Votápky pokusili z Pirátů vyhodit. Ostatně tento důvod potvrdil Jakub Michálek při pokusu o mé vyloučení. Ovšem dopadlo to jako u Pirátů teď se vším. Nijak. Protože procedurální kroky dělají podržtaškové, co se sice stanovy a řády pokouší ohýbat, ale ohnout je neumí. Takže aktuálně jsem ve stavu vyloučení nevyloučení, a vlastně sám nevím, zda jsem členem. Co však nechápu, že se mě pokusí předseda parlamentní strany jako řadového (ne)člena zastrašovat. Měl jsem za to, že devadesátky minuly. Ale teď si vemte, čím mě to zastrašuje? Naprosto humorné.
Faktem je, že jsem se zachoval dle pravidel bytové politiky na Praze 2. Chápu, že můj bývalý dvojkový kolega a pirátský zastupitel Radek Zykan, jehož by měla především trápit tristní situace v Trade Centre Praha, kde zastává funkci předsedy dozorčí rady, neměl chuť a čas si ověřit informace, ale že takový nesmysl převezme předseda parlamentní strany a bude dělat bububu? A že prý to můžeme mediálně řešit? Ok, nemám nejmenší problém. Hurá na to.
Ne dvě. Ne tři, ale hned čtyři mouchy jednou ranou. Kdo vám to dá? Moucha první. Radek Zykan opět ukázal, proč se nedokázal prosadit ani v ODS, ani v řadě jiných politických stran, za které se pokusil kandidovat. Protože je prostě nedůvěryhodný a křivý jako paragraf.
Moucha druhá. Pokud má Zdeněk Hřib potřebu vyhrožovat konstrukty pana Zykana, je to ukázka nejen buranství, protože jaký příčetný demokratický politik dnes vyhrožuje notabene spolustraníkovi, a už vůbec formou chatu, ale i absence sebereflexe, protože když už se rozhodnu někoho zastrašovat, asi by bylo dobré použít něco, čeho se plánovaná oběť obává.
Moucha třetí. Máme parádní reklamu na bytovou politiku Prahy 2. To je to jediné, co tenhle Zykanův konstrukt dokazuje. Pojďme inspirovat další obce a městské části.
A moucha čtvrtá? Kvůli Vladimíru Votápkovi a jeho odvolání dvakrát ve dvou dnech v hlavní zpravodajské relaci TV NOVA? To je výrazně lepší než skutečně masová letáková kampaň. Jak se říká v Červeném trpaslíkovi: „Karierní komunista, ven! „Politické chameleony? Ne, děkuji.“ Je tam asi něco krapet jiného, ale řeší se podobní emzáci.