V průběhu minulého víkendu jsem podnikl dva kroky, kterými se pokoušíme napravit tristní stav na náplavce Rašínova nábřeží, a nejen tam. Rád tvrdím, že zastupitelé a zastupitelky by se měli umět bít za město nad rámec svých mantinelů, tak je pojďme zase krapet překračovat. A aspoň v okolí Podskalí, Výtoň, Albertov dělat věci správně.
Sepsal jsem tedy dotazy dle 106/1999 Sb. Zákona o svobodném přístupu k informacím na Odbor majetku MHMP, ideálně k rukám radnímu Adamu Zábranskému, a na vedení Trade Centre Praha a. s. (dále TCP), ideálně k rukám předsedy představenstva Josefu Bláhovi.
Žádám o dokumenty, které chybí k doložení některých podstatných informací.
Též mne zajímají náklady na úklid a údržbu, které dle vyjádření tiskového mluvčí TCP pro TV NOVA astronomicky narostly. Jen to není vidět.
Zajímá mne též, dle jakého klíče bylo voleno představenstvo firmy a jakým způsobem dozorčí rada. Veřejně kolují spekulace o provázanosti těchto institucí.
Zajímají mne podrobnosti ohledně jednání mezi TCP a. s. a Dvojka sobě z. s. Dvojka sobě vyhrála soud s TCP, přesto má na náplavce končit.
Zajímají mne konkrétní kroky, které povedou k nápravě výtek, které nedávno směřovala Fundació Mies van der Rohe. Ostatně ihned po těchto výtkách se TCP vytasilo s projekty na opravy schodišť a zábradlí, které mne samozřejmě také zajímají.
Zajímalo mne další a další a další a ještě. V dohledné době své dotazy transparentně zveřejním a těším se na reakce. Po nich budeme mít mnohem jasněji.
Zároveň jsem vytvořil spolu s kolegy Jaroslavem Němcem a Robertem Veverkou skupinu Ostře sledované náplavky, kam je možné klidně i anonymně směřovat výtky ohledně stavu náplavek. A potěšilo mne, že jedním z prvních členů se stala paní Marta Prazakova, tedy místopředsedkyně představenstva TCP.
Proč to všechno? Po setkání s pronajímateli z Hořejšího nábřeží, kteří si stěžovali na to samé, co již roky tu úspěšněji, tu méně úspěšně rozporujeme. Mi totiž došlo, že nelze pojímat problém jednotlivě. Nejde tu o (A)void Café a galerii, o (A)VOID Floating Gallery či Restaurace Vltava, jistě, těm, těm i těm, poskytuje firma TCP namísto pomoci a správy úplně jiný komfort služeb, šikanózními požadavky počínaje, nedodržováním smluv a soudními řízeními konče. A tudíž tyto neposkytují ideální komfort občanům a návštěvníkům, či spíše jej poskytují natruc, ne s podporou.
A protože jsem přesvědčený, že správa městského majetku by měla být příkladná, neměla by se snažit místo vytěžit a vyrýžovat, ale kultivovat a rozvíjet, rozhodl jsem se pojmout celý problém co nejkomplexněji.
Pokud si i vy myslíte, že Pražské náplavky by neměly být rýžovištěm, ale unikátním prostorem pro setkávání, podtrženým jedinečnou architekturou a kulturním pulzováním, klidně šiřte informace. Na stránkách Ostře sledované náplavky najdete nově dopis od Ivana Blasiho ředitele organizace Fundació Mies van der Rohe, který jasně uvádí, co vadí:
„Během našich návštěv a na základě dalších podnětů jsme zaznamenali znepokojivé známky zanedbání v oblasti údržby a správy lokality. Jedná se například o poškození ocelových dveří a konstrukcí, poškrábané skleněné čočky, zatékání do kobek při dešti, vizuální nepořádek a celkový úbytek péče a pořádku ve veřejném prostoru.“
Ostatně sám Adam Zábranský v reakci na dopis uvádí: „Bylo by nicméně hezké, kdyby s takovými dopisy chodily i fotografie, aby bylo zjevné, co se podle nich změnilo a co jim vadí.“
Tedy šiřte a sdílejte své dojmy z Pražských náplavek, děkuji 