Po železniční trati vedoucí přes Výtoňský železniční most a Nuselským údolím jezdí nákladní vlaky v míře dříve nevídané a hlavně neslýchané. Místní obyvatelé si na zvýšený hluk a vibrace především v nočních hodinách stěžují, neboť je nyní klidně probudí jízda dlouhého naloženého nákladního vlaku ve čtyři ráno. Právě v noci totiž náklady po železnici jezdí nejčastěji.
Správa železnic přitom na konci loňského roku slíbila, že kvůli špatnému stavu Výtoňského mostu na něm podstatně omezí osobní dopravu a prakticky zastaví tu nákladní. To první se stalo, to druhé ale nikoliv.
„Dříve na této trati jezdily hlavně osobní vlaky přes den a večer. Nákladní vlaky jely tak čtyři za den. Ale tím, že Správa železnic velmi omezila osobní dopravu, uprázdněnou kapacitu po ní zaplnila doprava nákladní, která je daleko hlučnější,“ sdělil serveru Lidovky.cz zastupitel Prahy 2 Tomáš Čada (Piráti).
Nespokojení jsou podle něj jak cestující směřující do hlavního města po kolejích, tak lidé žijící v okolí trati. Obyvatelé některých domů si prý dokonce stěžují, že právě nadměrným provozem nákladních vlaků a jím způsobenými vibracemi dochází k poškození jejich nemovitostí.
Objezd přes České Budějovice
Správa železnic se brání tím, že nákladní soupravy, které se na mostě aktuálně pohybují, musí striktně splňovat stanovené váhové limity a vejít se do zavedených opatření, což se prý pečlivě kontroluje. Na vině pak prý je právě probíhající rekonstrukce Branického mostu, někdy také zvaného Most Inteligence.
„Pro úplný kontext je třeba uvést, že v současné době dochází v Praze k modernizaci Branického mostu, kde je na několik měsíců úplně zastavena doprava. Nákladní dopravci tedy přistupují k tomu, že své vozy nakládají tak, aby vyhověli nižší třídě zatížení, díky čemuž mohou projet po Výtoňském mostě,“ uvedla pro Lidovky.cz tisková mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
Těžší náklady ale i tak prý musí absolvovat dlouhý a nákladný odklon přes České Budějovice. To znamená ujet téměř trojnásobně delší vzdálenost.
„Pro srovnání, po standardní trase Praha–Plzeň je cesta dlouhá 107 km, odklonová trasa Praha – Nemanice u Českých Budějovic – Plzeň měří přes 290 km. Navíc je i méně kapacitní, obsahuje řadu jednokolejných úseků. Při nesplnění stanovených limitů je nicméně tento odklon momentálně jedinou možnou variantou,“ upřesnila Eberl Friebová. Je tedy jasné, že se nákladní dopravci snaží minimalizovat výdaje na objízdné trasy, a co jde, vozí právě přes Výtoň.
Zástupci místních obyvatel si navíc zřídili facebookovou skupinu nazvanou Ostře sledované vlaky, kam umisťují fotografie a videa nákladních souprav projíždějících po této trati, aby mohli dokázat jejich nadměrný průjezd a případné porušování dalších ustanovení. Podle Čady by tak na most prý neměly vjíždět dvě lokomotivy současně, jeden ze zveřejněných snímků však ukazuje vlak, v jehož čele dvě mašiny jedou.
„Případ nadměrného průjezdu nákladních vlaků daným úsekem je dalším dílkem do skládačky, který prokazuje, že Správa železnic v této věci nejedná v zájmu občanů ČR, s ohledem na dané sliby, a dokonce ani s ohledem na zákonné limity,“ podotknul Čada. Podle Eberl Fiebové se situace podstatně změní od 1. července, kdy na Branickém mostě Správa železnic zprovozní první zrekonstruovanou kolej a nákladní dopravci se tedy budou moci vrátit zase do původního režimu.
Bourat, či nebourat?
Celá situace je dalším pokračováním sporu o tom, zda má dosavadní železniční most na Výtoni pocházející z roku 1901 přestat sloužit železniční dopravě a své místo přenechat mostu novému, nebo má být rekonstruován a zachován. Na podporu jeho zachování vznikla iniciativa Nebourat, podle které jde o významnou část kulturního dědictví a pražského panoramatu.
Správa železnic však tvrdí, že most je již prý v natolik špatném stavu, že je lepší jej nahradit tříkolejným mostem novým a starý přesunout na jiné místo na Vltavě. Obě strany shromažďují expertní stanoviska podporující jednu či druhou variantu, z nichž ani jedna prozatím nepřevážila.
„Pokud dojde k realizaci stavby, kterou navrhla architektka (Iveta) Torkoniaková, nezničí se však nenávratně jen historické soumostí, ale zasáhne se i do dalších památek v dané lokalitě. Konkrétně Výtoňské celnice, poškodí se institucí UNESCO chráněné pohledy na Národní kulturní památku Vyšehrad a pohledy z ní. Očekávám i zásah do další kulturní památky v okolí, tedy nádraží Vyšehrad, a především se zásadním způsobem poškodí komfort života obyvatel v ulici Svobodova a širokém okolí Podskalí,“ varuje Čada.
Správa železnic zase tvrdí, že oproti renovaci starého mostu s boční přístavbou třetí koleje pro dosažení potřebné dopravní kapacity bude stavba nového tříkolejného mostu minimálně o 40 procent levnější a tento rozdíl činí 1,1 miliardy korun. Navíc má být dokončena až o jeden a půl roku rychleji a nový most bude mít životnost minimálně 100 let oproti 30 letům v případě mostu renovovaného.