Před pár dny měl v rámci iVysílání České televize premiéru dokument Robina Kvapila SMOKE věnovaný trestání samopěstitelů konopí. Původně jsem sdílel příspěvek Lukáše Hurta, ale následně jsem si po zhlédnutí uvědomil, že snímek si zaslouží můj vlastní pohled.
SMOKE je film nepříjemný. Reflektuje a názorně ukazuje řadu neoddiskutovatelných křivd, ale pro danou problematiku je to film podstatný. A obecně je to dokument povedený.
V anotaci se ptá:
„Proč česká justice postihuje přísnými tresty samopěstitele konopí? Jsou tyto tresty přiměřené a spravedlivé, nebo nastal čas k jejich revizi?“
Odpověď je nasnadě.
Jasně, že nejsou, a to jako že vůbec.
Nejlepší ukázku tohoto faktu nacházím v reakci soudce Jiřího Vacka, který je přímo odpovědný za jeden z nejšílenějších trestů, 11,5 let pro Matěje Černého.
Tento soudce nejen přímo přiznává, že naprosto záměrně dává tresty exemplární?
Jako že wut?
Ale navíc vše obhajuje i následující bagatelizací násilné sexuální trestné činnosti. Tady si dovolím citovat, protože to je naprosto neuvěřitelný:
„Ono není znásilnění jako znásilnění. Já znásilnění mám na stole často, řekl bych, že je to jedna z našich nejčastějších trestních kauz, co nám napadá tady u krajskýho soudu teď… (…) Musím říct, že pod pojmem znásilnění si nemůžete představit znásilnění jenom tak, jak si ho každý představuje, ale už stačí pro to, aby byl někdo stíhán a odsouzen za znásilnění třeba jenom to, že pohladí třeba nezletilou na přirození, a už je to znásilnění.“
Matěj Hollan opakovaně upozorňuje na disproporce v trestání. Opakovaně uvádí, že tresty pro násilnou, především násilně sexuální trestnou činnost, jsou často bagatelní ve srovnání právě s konopnými případy, ale takovou míru cynismu, kterou si pan soudce dovolí přímo na kameru?
Halucinogení pábení Jakuba Frydrycha o RARE Racionální regulace, s nimiž jsem loni opakovaně spolu s Jardou Němcem spolupracoval už názorně popsal Lukáš Hurt.
Dejte si SMOKE, je to fakt zásadní film 