Zatím mě na apríla nejvíc „baví“ má strana. Štve mě to, protože po včerejším sněmovním kulatém stolu jsem zase po čase cítil dobrý vítr. Baví mě ne zrovna aprílovými vtípky, ty se nám letos moc nepovedly. Jde zas jen o kopání do oponentů, kterému chybí lehkost i vtip. Baví mě tím, co si o straně, jejímž mořem býval internet, internety na apríla povídají.
Apolena Rychlíková vydala zajímavou a obsáhlou reportáž, v níž je možné nasát současnou atmosféru z plavby, která končí slovy, jež vystihují i můj pocit z aktuálního pirátského kurzu a která bych podepsal:
„Redakce pro text oslovila i další respondentstvo, převážně z těch, kteří u Pirátů ještě setrvávají. Ti se ale k věci vyjadřovat nechtěli. Jejich odpověď však byla vesměs stejná: ‚Ze stávající situace je nám hlavně strašně smutno.'“
Nic na tom nezmění ujišťování Zdeňka Hřiba, že:
„Odchody ze stran jsou prostě zcela běžnou součástí každého demokratického procesu.“
Ne, takový houfný úprk nebyl nikdy součástí ničeho jiného než zděšení, Zdeňku.
Aktuálně jdeme ke dnu, a navíc se u toho plácáme po zádech a vesele máváme. Juch!
Tento trend názorně dokládá bývalý kolega Mikuláš Peksa, který veřejně informuje o situaci, co už nějaký týden hýbe internetovým fórem, ale vedením strany zatím nepohnula. Tak třeba teď, když je to venku…
Přijde mi poněkud absurdní, že jako levicově dlouhodobě smýšlející člověk mám velký problém s tím, že naším kandidátem na čelo Karlovarského kraje je bývalý prominentní komunista Vladimír Votápek a že ti, kteří s chutí údajné komunisty ze strany vyháněli teď toho skutečného hájí zuby nehty, ale tak život je plný paradoxů.
Osobně nemám problém s tím, že byl pan Votápek ve straně, ale s tím, že dle mého neříká úplnou pravdu o své minulosti.
Ale největší problém mám s tím, že vedení strany se k dané věci staví tak, že se jakože neděje. Nejsem si jist, zda aktuální kapitán je nejostřejší tužka v penále. Už jen proto, že pokud jsme někdy v něčem byli dobří, tak v tom, že jsme své problémy uměli řešit narovinu a jasně, proto jsme byli uvěřitelní. Nějak jsme tenhle skill zapomněli.
Pořád doufám, že je naděje si na některé věci vzpomenout, ale mám jí čím dál míň.
Tož hezký apríl, apríl je totiž v dnešní době těžká disciplína.